Jako rodiče máme povinnost zajistit našim dětem tu nejlepší možnou péči a umožnit jim tak správný vývoj. K tomu značně přispívají i hračky, se kterými si dítě hraje. Koneckonců, hra je příprava na dospělý život. I proto při ní děti často napodobují chování dospělých – takto si mohou včas osvojit potřebné dovednosti, které se jim později budou hodit.

 

K tomu je však potřeba, aby měly k dispozici ty nejlepší hračky. Nyní nemám na mysli ty nejdražší, a dokonce ani ty, které se našemu děťátku nejvíce líbí, i když i to hraje roli. Hlavní důraz je zde kladen na to, aby dítě nějakým způsobem podpořily ve vývoji.

 

ksiltovka1

 

Jistě, můžeme si říct, že je to zbytečná starost. Přeci jen, v minulosti měly děti k dispozici jen to, co si našly na dvorku, případně nějakou po domácku udělanou mašinku, vozík či panenku, a také jim to stačilo. To je sice pravda, nesmíme ale zapomínat, že tehdy se toho o psychologii, zvláště té dětské, nevědělo ani zdaleka tolik, jako dnes. Vždyť ještě z pohledu historie v poměrně nedávné době byli považováni prostě za „malé dospělé“.

 

A jak tedy vybírat? U těch nejmenších máme výhodu v tom, že nám ještě nemůžou říct, co by chtěli koupit, a zároveň nejsou ovlivněni reklamou. A přitom právě zde je kritický moment vývoje. Proto jsou vhodné hračky podporující rozvíjení nejrůznějších motorických dovedností, soustředění a podobně.

 

stan2

 

U těch starších už nastává problém. S přicházejícími Vánoci se v televizi silně zvyšuje počet reklam, které představují tu nejlepší panenku nebo plyšáka, kteří se „chovají jako živí“, případně nejnovější model LEGA a podobně. Lze tedy očekávat, že dítě, které ještě není obrněné cynismem dospělého vůči reklamám, o některou z nich bude žadonit. A stejně pravděpodobné je i to, že během měsíce skončí ona hračka zapomenutá na dně skříně.

 

Jak tedy vybírat? Především citem. Vy znáte své dítě nejlépe, často i lépe, než se zná samo. Víte, jaké má záliby, co má rádo. Podle toho vybírejte a věřte, že neprohloupíte.